Jak vybrat výčepní zařízení na domácí párty?

Půjčit, nebo koupit?

Pokud jste na oslavu koupili sud piva, potřebujete ještě zařízení, které vám pomůže zlatavý mok načepovat. K tomu slouží výčepní technika. U mnoha prodejců sudového piva si ji můžete zapůjčit. Podobné řešení lze doporučit u jednorázových akcí – zaplatíte půjčovné, složíte kauci a o pár dní později zařízení vrátíte. Tento postup se vám ale dlouhodobě nevyplatí. Za půjčovné na víkend zaplatíte několik stovek korun, levnější výčepní zařízení pořídíte již za pár tisíc. Při opakovaném využití je tak koupě vlastní techniky ekonomičtější volbou.

Před nákupem výčepního zařízení si ujasněte, kolik piva či jiného nápoje budete běžně čepovat. Výběr se bude odvíjet primárně od tohoto aspektu.

Zvažte typ chlazení a výkon výčepního zařízení

Jednou z klíčových rolí výčepního zařízení je chlazení nápoje. Sice narazíte i na takzvané párty pípy bez chlazení, ale pak musíte vymyslet, jak sud vychladit. To samozřejmě není neřešitelný problém, ale zajistit konstantní teplotu po celou dobu užívání už tak jednoduché být nemusí. Proto doporučujeme pořízení techniky s chladicím zařízením, s nímž vám tyto starosti odpadnou. Setkáte se s dvěma typy chlazení.

• Kontaktní (suché) chlazení: K chlazení dochází na základě výměny energie z uzavřeného chladícího okruhu do termobloku, není zde zapotřebí voda. Výčepní zařízení je lehčí, mobilnější a méně náročné na údržbu. Pípa se nachází blízko chladicího zařízení, což proces chlazení urychlí – čepovat můžete zanedlouho po připojení. Výkon chlazení ale bývá o něco nižší a méně efektivní při nepřetržitém čepování. Pro domácí využití však kontaktní chlazení představuje ve většině případů nejvhodnější variantu.
• Vodní (mokré) chlazení: K chlazení využívá vodní lázeň s ledovou bankou. Tento způsob vám umožní načepovat větší množství piv za hodinu. Vodní chlazení se proto hodí především do profesionálních provozů nebo na velké akce.

Kolik piv za hodinu načepujete?

Poté, co vyberete vhodný typ chlazení, se zaměřte na chladicí výkon. Ten vyjadřuje, kolik litrů tekutiny za hodinu dokáže zařízení ochladit alespoň o 10 stupňů Celsia. Pokud tedy plánujete načepovat zhruba 30 piv za hodinu, měl by chladicí výkon dosahovat minimálně 15 l/h. Obecně se dá říct, že pro menší domácí oslavy a grilovačky vám postačí výkon do 25 l/h. S počtem hostů nároky na chladicí výkon pochopitelně narůstají.

Velikosti akce přizpůsobte rovněž počet kohoutů. Na domácích oslavách bohatě stačí jednokohoutová pípa. V situacích, kdy během chvíle potřebujete odbavit větší množství hostů, ale přijdou vhod vícekohoutové pípy.

Vhodnější bývá výčepní zařízení s kompresorem

Aby se vám podařilo nápoj ze sudu dostat, musíte ho natlakovat. K tomu slouží buď kompresor pracující se stlačeným vzduchem, nebo plynové bomby využívající zpravidla potravinářský oxid uhličitý či biogon (směs oxidu uhličitého a dusíku).

• Tlakování kompresorem: V domácích podmínkách jde o pohodlnější variantu. Kompresor totiž může být zabudovaný přímo ve výčepním zařízení. Vy se pak nemusíte o nic starat – kompresor si sám hlídá tlak v sudu a podle potřeby se automaticky zapíná a vypíná. Počítejte ale s tím, že u piva vháněný vzduch způsobuje oxidaci (zvětrávání). Naražený sud byste tak měli spotřebovat zhruba do dvou dnů.
• Tlakování plynem: Speciální plyny jsou dodávány prostřednictvím plynových bombiček. Vhodnou látku ovlivňuje hlavně druh nápoje. U čepovaných limonád se setkáte s oxidem uhličitým, u piva tato látka způsobuje přesycení, a proto se uplatňuje spíše biogon. Hlavní výhodou tlakování plynem je zachování čerstvosti nápoje. Například pivo ze sudu takto vydrží čerstvé a beze změny chuti klidně 1–2 týdny. Z toho důvodu uvidíte lahve s potravinářskými plyny především v profesionálních provozech.

U piva se běžně doporučuje tlak ve výši 2,3 bar (rozmezí mezi 1,8 až 2,8 bar v závislosti na druhu piva a vzdálenosti sudu a výčepního zařízení). Při těchto hodnotách by se vám mělo podařit načepovat pivo na jeden zátah. Nižší tlak povede k pěnění již při průchodu pumpou, vyšší způsobí vystříknutí piva z pípy.

Hmotnost a rozměry: Potřebujete pípu přesouvat?

Výčepní zařízení není nejlehčí. Komplety, které obsahují chlazení a kompresor, obvykle váží od 15 do 30 kg. U velkých modelů určených zejména pro pevné umístění v restauracích je hmotnost ještě vyšší. Při výběru pípy si proto rozmyslete, jak často ji budete přenášet. U těžších zařízení musíte brát v potaz i nosnost podkladu. Pokud jde o rozměry, standardně můžete počítat zhruba s 30–50 cm na délku, 15–30 cm na šířku a 20–30 cm na výšku.

Drobnosti, které potěší

Kromě zmiňovaných parametrů vám s výběrem pípy mohou pomoci další doplňky a součásti vybavení. Jaké vychytávky oceníte?

• Termostat: Zařízení určené pro kontrolu a regulaci teploty nápoje.
• Odkapávací miska: Přispívá k udržení pořádku v bezprostředním okolí pípy.
• Čisticí kartáč: Pomůže s čištěním samotného výčepního zařízení.
• Madlo: Praktický pomocník při častém přenášení.
• Kolečka: Některé modely disponují pojezdovými kolečky, díky nimž snadno přemístíte i velká a těžká výčepní zařízení.

Narážecí hlavy se liší

O propojení sudu a pípy se stará narážecí hlava. V Česku se využívají tři různé hlavy – bajonet, plochá hlavice a tzv. kombi. Tyto typy mezi sebou nejsou zaměnitelné. Pro daný sud musíte mít adekvátní narážecí hlavu, případně kompatibilitu zajišťovat pomocí rychlospojek. Každý z pivovarů u svých sudů sází na jiný typ narážecí hlavy, proto si nezapomeňte zjistit, jaký využívá vaše oblíbená značka. Na zdraví!