Čeština, počet stran 280, rok vydání 2017, pevná / vázanáNová publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského učitele. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv.
Nová publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského učitele. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případěvšak ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.
Informace o produktu mohou být nepřesné nebo nekompletní. Doporučujeme si je ověřit před nákupem u vybraného prodejce.
Recenze 100%
Hodnocení: 100%
8 recenzí
5
8x
4
0x
3
0x
2
0x
1
0x
Pouze hodnocení označená znakem jsou ověřena. Hodnocení bez tohoto znaku jsou neověřena. Více info.
Přidání nového hodnocení
Pouze hodnocení označená znakem jsou ověřena. Hodnocení bez tohoto znaku jsou neověřena. Více info.
Registrovaný uživatel6. dubna 2021
Hodnocení: 100%
Krásný obrázek Václava Sokola na obálce!
Trochu lepší by v příštím vydání mohl být obsah - stránkové číslice i u tematického seznamu textů, ale to jen por pohodlnost - najít se dají vedle v seznamu.
Dokud se nic neděje, není třeba naděje! Právě teď (jaro 2021) čtu jinak některé věty, dříve "samozřejmé". Jan Sokol naději v knize často ilustruje historickým příkladem Izraelců, kteří se často v dějinách museli "zařídit jinde úplně jinak" a např. zcela změnit své chápání bohoslužby po babylonském zajetí, kdy byl vlastně zlikvidován jejich tradiční způsob "chození do kostela". Podle příběhu o Abrahámovi (v 3. kapitole) na rozdíl od okolních národů přinášeli představu "toho nejlepšího nakonec" oproti představě Zlatého věku kdesi v minulosti a říše stínů na konci. A k čemu je to nakonec vedlo..? Autor často obrací pozornost právě k Ježíšovým posluchačům - kdo byli ti, kdo neukamenovali cizoložnici? Jak by se zachovala dnes skupina skinheadů? Znovu a znovu se s tím v textech setkáváme: obrácení našeho obvyklého pohledu opačným směrem, nebo jaksi z boku, překvapení tam, kde 2000 let stará slova už tak dávno "známe". Taky oni (ti, kdo stáli kolem s kamenem v ruce) to museli udělat... Také třeba farizeje si člověk snadno zaškatulkuje, prostě "záporáci v Bibli" - ale, je to tak jednoduché? Nadějné čtení!
Nahlásit
Nahlásit recenzi
Registrovaný uživatel25. března 2021
Hodnocení: 100%
Jméno prof. Sokola je mi zárukou. Nemýlil jsem se, jsou to úžasně hluboká, a přitom lidsky čtivá zamyšlení týkající se našeho běžného a současného života. Jako vždy u prof. Sokola, není to nějaké poučování, je to přátelské povídání. otevřené vůči všem, i těm, kteří ani v bibli, ani v náboženské praxi nejsou zrovna doma.
Výhoda je, že to lze číst po kouskách, na přeskáčku, když je zrovna čas a chuť.
Nevím, nač bych si stěžoval.
Nahlásit
Nahlásit recenzi
Registrovaný uživatel22. března 2021
Hodnocení: 100%
Srozumitelná, čtivá, ale hluboká zamyšlení Jana Sokola nad biblickým odkazem ve formě kázání.
Nahlásit
6. dubna 2021
Krásný obrázek Václava Sokola na obálce!
Trochu lepší by v příštím vydání mohl být obsah - stránkové číslice i u tematického seznamu textů, ale to jen por pohodlnost - najít se dají vedle v seznamu.
Dokud se nic neděje, není třeba naděje! Právě teď (jaro 2021) čtu jinak některé věty, dříve "samozřejmé". Jan Sokol naději v knize často ilustruje historickým příkladem Izraelců, kteří se často v dějinách museli "zařídit jinde úplně jinak" a např. zcela změnit své chápání bohoslužby po babylonském zajetí, kdy byl vlastně zlikvidován jejich tradiční způsob "chození do kostela". Podle příběhu o Abrahámovi (v 3. kapitole) na rozdíl od okolních národů přinášeli představu "toho nejlepšího nakonec" oproti představě Zlatého věku kdesi v minulosti a říše stínů na konci. A k čemu je to nakonec vedlo..? Autor často obrací pozornost právě k Ježíšovým posluchačům - kdo byli ti, kdo neukamenovali cizoložnici? Jak by se zachovala dnes skupina skinheadů? Znovu a znovu se s tím v textech setkáváme: obrácení našeho obvyklého pohledu opačným směrem, nebo jaksi z boku, překvapení tam, kde 2000 let stará slova už tak dávno "známe". Taky oni (ti, kdo stáli kolem s kamenem v ruce) to museli udělat... Také třeba farizeje si člověk snadno zaškatulkuje, prostě "záporáci v Bibli" - ale, je to tak jednoduché? Nadějné čtení!
