Reportér na odstřel - Marek Wollner (2024, pevná)

Je cenné dozvědět se více o autorově uvažování. Např. dohledávání materiálů v archivu komunistické ČT na Wollnerovi nepohodlného člověka a jejich "puštění/ do jiných médií, které Wollner v textu popisuje, aniž by si uvědomoval problematičnost tohoto chování. Nebo když mu psychiatr, kterého zoufale potřebuje, předem říká, ať si zařídí po konzultaci odvoz, že prášky, které mu na ní dá, nejsou slučitelné s řízením vozidla... a Wollner to poruší hned napoprvé, a pak na podruhé, napoxté, aniž by si uvědomoval problematičnost a rizikovost tohoto chování. Tyto "drobnosti" vysvětlují, proč se celá kauza mňoukajících koček mohla stát a proč jí autor knihy pořád, ale pořád nerozumí.

Nahlédnutí řídících momentů veřejnoprávní televize, včetně absentujících sebereflexních, je smutným zážitkem, byť ho tak autor nejspíše nezamýšlel vykreslit.

Kniha je cenný příspěvek k pochopení autora, ale toto pochopení s sebou patrně u většiny racionálně uvažujících čtenářů ponese také jeho odsouzení. Pracovní a životní nasazení hraničící s fanatismem je možné v literárním díle vystavit na odiv, ale jeho konkrétní společenská nebezpečnost se tím nevyzmizíkuje. (Název je nicméně ve své nadsázce trefný, "Reportér na odstřel" - takový reportér, jaký vystupuje coby hlavní postava knihy, by měl být člověkem, kterého se veřejnoprávní médium má zbavit.)

obraz o stavu ČT.

POUTAVÉ ČTENÍ