Příběh služebnice - Margaret Atwoodová (2017)

Pro srovnání se seriálem, který se mi moc líbil.

Zápory snad ani ne, ale kniha je úplně jiná jako seriál.

Knihu jsem vybrala na základě seriálu ČT 2. Vtáhl mě do děje, a protože jsem nechtěla čekat na závěr, knihu jsem si objednala. A neprohloupila jsem. Příběh je fantaskní, tak trochu orwellovský a i když smyšlený, vyvolává v člověku, zamyšlení, jestli je vyloučeno, že by se něco podobného v budoucnu mohlo přihodit. Planeta je víc a víc znečištěná, plodnost ,,bílé rasy" oslabena nejrůznějšími faktory, koneckonců od totalitních režimů nejsme historicky daleko. To, čím se kniha liší od ostatních podobných žánrů je to, jak plíživě a pak bleskově totalita nastoupila, že to lidi ani nepostřehli. Sama hrdinka říká ,, nebyli jsme dost pozorní, co se děje". Prostě skok do středověku. Nejvíc byly postiženy ženy. Byly odstřiženy od zdroje své nezávislosti - povolání, finančních zdrojů, pak i dětí, mužů, rodin. Jediné, čím byly ,,prospěšné" pro totalitní režim, byly jejich dělohy, protože jediný doopravdy ceněný artikl tohoto totalitního a zároveň odumírajícího režimu byly děti: narozené, zdravé. A bylo jich zoufale málo. Kniha je dost krutá, autorka si však nelibuje v popisu detailů, jen konstatuje. Takže i přes dost hrůzný obsah, je určitým způsobem žensky jemná i díky hlavní hrdince. Je to jedna z mála knih, které mě v poslední době skutečně dostaly.

Zápory nevím, i když konec se jeví s otazníkem: hrdinka může skončit až ztrátou života, ale i záchranou.

Velmi doporučuji zvláště přemýšlivým čtenářům.