Čeština, počet stran 216, rok vydání 2024, pevná / vázanáÚzkorozchodné průmyslové dráhy se začaly prosazovat ve větším měřítku v různých odvětvích ve druhé polovině devatenáctého století. Jejich postupné zdokonalování díky technologickému pokroku je přeneslo do dvacátého století a učinilo z nich důležitého pomocníka, bez kterého si nedokázal svou činnost představit žádný z větších podniků.
Informace o Polabské řepařské dráhy 1 - Jiří Strnad (2024, pevná)
Popis
Úzkorozchodné průmyslové dráhy se začaly prosazovat ve větším měřítku v různých odvětvích ve druhé polovině devatenáctého století. Jejich postupné zdokonalování díky technologickému pokroku je přeneslo do dvacátého století a učinilo z nich důležitého pomocníka, bez kterého si nedokázal svou činnost představit žádný z větších podniků. Tato kniha nás přenese na roviny České tabule, kde úrodnou zemědělskou půdu zavlažovala především řeka Labe se svými přítoky Cidlinou a Mrlinou. Místní cukrovary, jež díky rostoucí poptávce po cukru průběžně navyšovaly svou kapacitu výroby, potřebovaly mít vždy dostatek surovin.
Své úzké koleje zde postupně rozprostřelo několik cukrovarů s cílem urychlit a zefektivnit přepravu cukrové řepy při kampaních. Polabské řepařské dráhy tak nahradily desítky zvířecích potahů, které se do té doby v podzimních plískanicích snažily dopravit ze vzdálených polí vlastní či nasmlouvané výpěstky.
V prvním dílu navštívíme drážky v Kopidlně, Libněvsi a Vlkavě. Jejich rozvoj i provoz byl velmi pestrý. Některé vedly až na dvůr cukrovaru, jiné jen spojovaly statky a továrny v jeho okolí s normálněrozchodnou železnicí, kde se řepa musela překládat. I jejich pohon byl velmi různorodý, od zvířecího přes parní až k motorovému. U jedné můžeme najít dokonce i pohon elektrický, i když nerealizovaný.