Nabídka nápojů ze sladu, chmele a vody nezahrnuje jen množství druhů alkoholických ležáků a speciálů. Pro řidiče a abstinenty je k dispozici široká škála nealkoholických variant, zatímco celiaci ocení speciální bezlepkové pivo. Fanoušci plné a přirozené textury často sahají po nefiltrovaném pivu, ve kterém zůstávají kvasinky. Pivo navíc nemusí být jen k okamžité spotřebě, ale díky dárkovému balení poslouží i jako vděčný dárek.

Druh a barva piva

Barva piva je dána především typem použitého sladu a stupněm jeho pražení.

• Světlá piva – Nejrozšířenější typ (zlatavá barva). Vyznačují se vyváženou hořkostí.

• Tmavá piva – Vyrábějí se z praženého sladu, mají tmavou až černou barvu a nasládlou, karamelovou či kávovou chuť.

• Polotmavá piva – Kompromis mezi světlým a tmavým pivem s jantarovou barvou a střední plností.

• Zelená piva – Speciální pivo (často spojeno s Velikonocemi), které svou barvu získává přidáním bylin či barviv.

• Ovocná piva a cidery – Osvěžující nápoje (radlery a fermentované jablečné mošty), které jsou oblíbené pro svou sladší chuť a často nižší obsah alkoholu.

Stupňovitost

Stupňovitost neudává procento alkoholu, ale množství rozpuštěných látek (cukrů) v mladině před kvašením. Tradičně se dělí na výčepní piva (okolo 10°), ležáky (11°–12°) a silná speciální piva (13° a více). Obecně platí, že vyšší stupňovitost znamená plnější chuť a obvykle i více alkoholu.

Pivní styl

• Ležáky (Lager/Pilsner) – Spodně kvašená piva, která kvasí při nižších teplotách a dlouho zrají. Jsou typická pro české pivovarnictví, vyznačují se plnou chutí, vysokou pitelností a vyváženou hořkostí.

• Belgické Ale – Svrchně kvašená piva s ovocnějším a kořenitějším nádechem, který vzniká díky kvasinkám pracujícím při vyšších teplotách.

• IPA (India Pale Ale) – Výrazně chmelený styl typu Ale. Dominuje u něj silná hořkost a aroma citrusů či tropického ovoce, často má i vyšší obsah alkoholu.

• APA (American Pale Ale) – Podobná jako IPA, ale zpravidla lehčí a méně hořká. Vyznačují se použitím amerických chmelů s aromatem citrusů a pryskyřice.

• Pšeničná piva (Weizen) – Vyrábějí se s podílem pšeničného sladu. Jsou typicky kalná (nefiltrované), mají světlou barvu a specifickou chuť připomínající banány či hřebíček.

• Stout – Tmavá svrchně kvašená piva původem z Irska a Británie. Vyznačují se hustou pěnou a výraznou chutí po praženém sladu s tóny kávy a čokolády (například Guinness).

Druh obalu a objem

Volba balení závisí na příležitosti, při které budete pivo konzumovat.

• Piva ve skle – Klasika, která nejlépe uchovává chuť, ale je těžká a křehká.

• Piva v plechovce – Lehká, skladná a rychle vychladitelná. Ideální na cesty.

• Piva v PET láhvi – Ekonomické balení vhodné na chaty či grilování, kde nechcete řešit vratné sklo.

• Soudek a sud – Pro domácí party jsou ideální 5l soudky (často s integrovanou pípou). Pro velké akce a do výčepních zařízení se využívají klasické nerezové sudy (15 l, 30 l, 50 l).

• Nápojový karton – Multipacky (např. 6 či 8 piv), které se snadno přenášejí.

Země původu a pivovary

Pivní kultura se liší region od regionu.

• Česká republika – Přední producent ležáků. Mezi nejoblíbenější patří giganti jako Plzeňský Prazdroj, Budvar, Radegast, Kozel či Svijany, ale i stovky menších řemeslných minipivovarů jako Zichovec nebo Olivětínský Opat.

• Zahraničí – Belgie je známá silnými klášterními pivy, Německo pšeničnými pivy a Velká Británie či USA jsou domovem stylů Ale a Stout.