Často představují efektivnější a šetrnější alternativu k houbičce, respektive drátěnce – zejména při odstraňování připálenin a zaschlých zbytků. K mání jsou různé typy pro rozdílné typy nádobí. Kartáč může být vybaven zásobníkem na saponát pro pohodlnější dávkování při mytí nebo okem pro zavěšení.

Co můžete kartáčem mýt?

Kartáče na nádobí se vyrábějí v různých tvarech. Často se používají kartáče na lahve nebo sklenice. Ty nepoškrábou sklo, ale zbaví jej nečistot, a v prvním jmenovaném případě mají tu výhodu, že projdou úzkým hrdlem. Široké spektrum využití pak mají univerzální provedení. Méně obvyklé, ale také praktické jsou kartáče na příbory, jelikož nože by se neměly mýt v myčce, nebo na hrnce, které mají tvar a štětiny uzpůsobené vyvinutí vyššího tlaku při odstraňování usazených zbytků.

Čím se liší jednotlivé materiály?

• Materiál štětin – Častou variantu představuje nylon, který je odolný, dobře čistí a je šetrný k většině povrchů. Přírodní vlákna (například z kokosových nebo agávových vláken) jsou ekologická a pevná, vhodná i pro tvrdší nečistoty, ale mívají kratší životnost. Silikonové štětiny jsou hygienické, snadno se udržují a nenasávají pachy, avšak nejsou vždy tak účinné u silně ulpělých nečistot.

• Materiál rukojeti – Nejčastěji se setkáte s plastovými provedeními, která jsou stálá, bezúdržbová a odolná. Pokud však hledáte ekologičtější nebo tradičněji působící kartáč, lze sáhnoout po dřevěné nebo bambusové rukojeti. Bambus je lehčí, odolnější proti vlhkosti a jeho sklízení je ekologicky přívětivější. Dřevo pak nabídne tradičnější design a větší robustnost, ale i vyšší nasákavost, a tím i menší dlouhodobou odolnost vůči vlhkosti.