Počet stran 533, rok vydání 2023Svoboda rozhodně netvoří „přirozený“ řád věcí. Na většině míst a ve většině historických epoch silní ovládali slabé a svobodu lidí potírala moc, obyčeje nebo normy.
Informace o Úzký koridor: Státy, společnosti a osud svobody - James Robinson, Daron Acemoglu (2023, pevná)
Popis
Svoboda rozhodně netvoří „přirozený“ řád věcí. Na většině míst a ve většině historických epoch silní ovládali slabé a svobodu lidí potírala moc, obyčeje nebo normy. Příliš slabé státy nedokázaly své obyvatele chránit, příliš silné státy zase nedovolovaly lidu bránit se před despotismem. Svoboda nastává, jedině pokud se společnost aktivizuje, zapojí do politiky a hájí sama sebe před zájmy státu a elit.
Západním myšlením se prolíná víra, že politická svoboda tvoří trvalý konstrukt, neměnný stav dosažený jakýmsi „osvícením“. Podle autorů knihy jde o mýtus. Skutečnost je spíše taková, že koridor svobody je velmi úzký a zůstává otevřen jen díky neustálému vzájemnému potýkání se státu a společnosti. Ve svobodné společnosti se proti moci státních institucí a elit ovládajících stát postaví protisíla.
Právě schopnost kontrolovat stát tvoří základ svobody. Státní instituce se musí neustále vyvíjet s tím, jak se mění podstata konfliktů a potřeby společnosti; spolu s rozšiřováním kapacity státu se pak musí rozvíjet také možnosti společnosti vést stát a jeho mocné k odpovědnosti. Souboj mezi státem a společností posiluje obě strany - obě se musí neustále zlepšovat, aby se jejich pohyb koridorem nezastavil.
Uvedený souboj však podtrhuje křehkost svobody jako takové. Stojí na ošidné rovnováze mezi státem a společností, mezi ekonomickými, politickými a sociálními elitami a občany, mezi institucemi a normami. Jakmile jedna strana získá převahu - a že se to v dějinách stávalo často -, svoboda se začne vytrácet. Svoboda totiž vyžaduje ostražitou mobilizovanou společnost. Stejně tak potřebuje, aby se státní instituce neustále vyvíjely a řešily nové ekonomické a společenské problémy, které mohou svobodu vymýtit.
Nahlásit
