The Coffin Train - Diamond Head [CD]

DIAMOND HEAD - Coffin Train 2019 Kapela, kterou známe díky předělávkám od Metallici. Já okusil kdysi jejich nahrávku Death and Progress z roku 1993 a kousek Larsem vychvalované první desky Lightning to the Nation z roku 1980, z níž taky pochází všechno co od nich metla předělala. Jde o písně The Prince, Am I Evil, Its Electric, Helpless. Musím říct, že originály mají něco do sebe a celkem chápu, že členy metly tolik uchvátili, ale přece jen metla to zahrála lépe než samotný originál. V současnosti už Diamond Head nehrají snad ani v původní sestavě. Zpěvák Sean Harris, odešel z kapely po reunionu v roce 1993 a kapela má za sebou různé personální obměny, takže zůstal jen základní mozek kapely, kytarista Brian Tatler. Za mikrofonem najdeme mladého dána Rasmuse Boma Andersena, který má podbný hlas jako Harris. Zlý jazykové povídají, že kapela vlastně existuje jen díky předělávkám od Metallici ,a že na jejich návrat na scénu už je pozdě a album je takové nijaké. Jiné recenze jsou naopak nadšené. A právě těm nadšeným recenzím dám za pravdu. Kapela vydávala alba v různě dlouhých prodlevách a nesnažila za každou cenu zůstat u heavy metalu. To udělali pánové moc dobře, jelikož by z toho byl zase nějaký neposlouchatelný rychlokvašek smrdící starobou, Diamond Head udělali prostě hardrockový album a udělali ho po svém bez zbytečných klišé. Střední tempo je víc než vyhovující a zaujme už jednička Belly of the Beast, ale nejvíc strhující písní je titulní trojka Coffin Train. Nebo třeba hnedka 4-tá Shades of Black je parádní kousek. Čekal jsem, že mě kapela trošku zklame a album bude kdovíjaký, ale klobouk dolů. Písně parádně gradují a kapela dokáže udržet posluchače pořád ve střehu. Celkově se album velice dobře poslouchá. Riffy parádně podtrhují melodické vyhrávky, nebo party, které jsou vyloženě basové, dodávají nahrávce dramatičnost. Když v poslední době kouknu, ať na netu nebo v nějakém tom tištěném magazínu a vydím v žebříčcích nové úžasné hard/heavy objevy, většinou je to jenom opakování 30-40 let starých alb s podobně přiblblým zpěvem a postupy. Ale samotní veteráni doby, jsou překvapivě dobří. Diamond Head s přehledem mají na své nahrávce to co plno kapelám chybí. Není to jen bezduchá hoblovačka, aby to bylo hard/heavy za každou cenu. Kapela to bere trošku s nadhledem a to se jim daří. Pokud hledáte opravdu dobrý hard rock neváhejte sáhnout po posledních Diamond Head, je to opravdu dobrý album.