Střízlivění: O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády západu - Petr Hampl (2024, brožovaná)

„Střízlivění: O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády západu“ od Petra Hampla se věnuje aktuálním politickým a společenským změnám, zejména v souvislosti s úpadkem západní liberální hegemonie a přehodnocením národních hodnot a směřování v Česku. Autor známý svým kritickým postojem vůči globalizaci, politické korektnosti a současným západním elitám, nabízí alternativní pohled na současné dění a vyzývá k návratu k tradičním hodnotám. Hampl ve své knize analyzuje dynamiku změn, které vidí v ústupu západního vlivu a vzestupu jiných mocností, zejména východních. Jeho úvahy staví na kritice současného liberálního řádu, který podle něj selhává, a zkoumá, jak by česká společnost mohla reagovat na tyto změny.

Nemám, nevhodné pro zakomplexované spoluobčany v liberálních ideologiích a pro lidi neschopné kriticky přemýšlet a analyzovat. Nevhodné pro protekční individua, která ke společenskému uznání a majetku nepřišla poctivou prací - kniha totiž boří mýty postbolševistické (havlistické) společnosti.

Tyto myšlenky v střednědobém časovém horizontu potvrzuje i potvrdí čas.

Tuto útlou knížečku by si měl přečíst každý komu není lhostejný osud české kotliny a Evropy.

Knížka je projev trendu: utváření skupiny kritických intelektuálů v současných, tj. historicky nových podmínkách. Hampl, Budil, Drulák, Keller; přidal bych do této skupiny také Sušovou-Salminen a Švíhlíkovou, které vydávjí Argument, a určitě jsou tu další (také na Slovensku). Knížka vyjevuje sílu i "nezralost" tohoto trendu, který bude jak doufám pokračovat a dál se vyvíjet.

Úvahy o mezinárodních aspektech vývoje jsou méně přesvědčivé, než úvahy zaměřené vnitropoliticky. Je zajímavé, že Drulák, který toho o zahraniční politice ví z autorů knížky nejvíc, je v tomto ohledu nejzdrženlivější. Jiní významní autoři vidí např jinak seznam těch zemí, které budou hrát v budoucnu první houslle: antropolog a historik Emmanuel Todd například považuje z velkých zemí za stabilní Spojené státy, Rusko a možná Japonsko, po výtce nestabilní jsou podle něj Německo a Čína (kniha Ou en sommes-nous?, česky třebas Jak jsme na tom?).

Knížka stojí za opakované čtení a sledování osudů navrhovaných myšlenek, a také za podporu autorů např. kupováním jejich budoucích knih).