Rock, metal, CDPrvní skladby, které bledý císař Marilyn Manson odtajnil ze své nové desky, naznačily, že se mistr rozhodl vydat trochu jinou cestou než doposud. Není divu.
První skladby, které bledý císař Marilyn Manson odtajnil ze své nové desky, naznačily, že se mistr rozhodl vydat trochu jinou cestou než doposud. Není divu. Poslední počiny amerického muzikanta zdaleka nedosahovaly úspěchů jeho dřívější tvorby. Uspěje tedy se svým již devátým řadovým albem?
Marilyn Manson byl na přelomu tisíciletí významnou hudební ikonou, o které mluvila snad všechna média moderního světa. Šokoval, produkoval originální hudbu, jeho koncerty byly plné exhibicionismu a napětí. Mansonova aura však musela dřív nebo později začít skomírat. "Eat Me, Drink Me" z roku 2007 poprvé představilo temného barda v rozporuplné formě a odstartovalo jeho pomalý ústup z největší slávy. Díky pravidelnému koncertování i produkování nové hudby však zůstal v povědomí a povedlo se mu ze scény zcela nezmizet. "The Pale Emperor" ho těžko navrátí zpět, ať by výsledek dopadl jakkoliv. Novinka si ale drží vysoký standard a Manson může být na svou aktuální tvorbu zcela oprávněné hrdý.
Devátá řadovka je v mnohém jiná než její předchůdci. Je tišší, klidnější, méně šokuje a přitom umí velmi chytře zaujmout. I na deskách "The High End Of Low" a "Born Villain" byla znát určitá progrese a chuť experimentovat, znovu zaujmout, hledat nové cesty k fanouškům. Manson se rozhodně snaží a nepřežívá přehráváním svých starých, kdysi úspěšných songů. Za to zaslouží obdiv. "The Pale Emperor" je ale oproti dvěma výše zmíněným nahrávkám zajímavější. Ač je to trochu předčasné, novinka sympaticky ukazuje, jak lze hudebně stárnout.