Čeština, počet stran 216, rok vydání 2013, brožovanáKniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem.Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickouproblematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí.Ornament tu není nahlížen tradičně jako pouhá ozdoba, doplněkči nahodilý prvek libovolně připojený k nějakému pomyslnémucelku, nýbrž jako figura umožňující zkoumání literárního psaní zhlediska jeho vizuality a pohybu. Tento…
Informace o Fyziognomie psaní: V záhybech literárního ornamentu - Tomáš Jirsa
Popis
Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem.Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickouproblematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí.Ornament tu není nahlížen tradičně jako pouhá ozdoba, doplněkči nahodilý prvek libovolně připojený k nějakému pomyslnémucelku, nýbrž jako figura umožňující zkoumání literárního psaní zhlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se ourčité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován podnázvem „fyziognomie psaní“. Ta odkrývá prostor textu nikoli jakohierarchizovanou strukturu ustálených významů a jejich relací, nýbrž jako performanci, jejíž pohyb je stejně podstatný jako jejísdělení. První část knihy, kde je vypracován pojem ornamentu napozadí jeho estetické a filozofické reflexe, ukazuje paralely mezizákonitostmi literárního psaní a vlastnostmi ornamentu, tak jak seprojevují napříč dějinnými epochami a světovými kulturami, ať užjde o gotiku, rokoko, modernu či arabsko-islámskou kulturu. Částdruhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo vonHofmannsthal, Samuel Beckett) a dvou ukázek schizofrenníhopsaní (Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči akonkrétních ornamentálních projevů. Inspirována svůdným inebezpečným rytmem ornamentálních křivek ukazuje tato knihapsaní jako tvořivý pohyb řeči, jenž volně prochází meziliteraturoua vizualitou.
Nahlásit
