CD, metalKapela FDK kterou před vydáním debudu Borderline znal asi jen málokdo přinesla příjemné překvapení v podobě post metalové desky srovnatelné se zahraničnimi i českými (THE SWITCH) kolegy nikoli konkurenty.
Nyní stojí před nelehkým úkolem který dokázal srazit vaz již mnoha debutantům a to navázat a pokud možno překonat první album.
Kapela FDK kterou před vydáním debudu Borderline znal asi jen málokdo přinesla příjemné překvapení v podobě post metalové desky srovnatelné se zahraničnimi i českými (THE SWITCH) kolegy nikoli konkurenty.
Nyní stojí před nelehkým úkolem který dokázal srazit vaz již mnoha debutantům a to navázat a pokud možno překonat první album. První u čeho si fanoušek mlaskne je plný a hutný zvuk který je v intimnějších pasážích čistý a dá vyniknout všem vychytávkám. V okamžicích kdy kapela nasadí svůj drsný výraz dostává zvuk podobu parního válce který se valí nekompromisně vpřed. V celkovém vyznění je album pomalejší řekl bych až doom metalově laděné s vokálem který spíš než corově drásá jak je u podobných kapel zvykem připomíná death metalový chraplák avšak s celkem srozumitelnou artikulací.
Objeví se i čistý zpěv ke konci skladby The Firs Dream. Mistrovské vyvážení klidných a drsnějších pasáží které ladně a bez násilí zapadají do sebe jako stavebnice jsou třešničkou na dortu. Výkony muzikantů a práce s náladami je pocitová záležitost která se nedá naučit, to prostě v sobě musí mít. Na mě osobně působí deska uklidňujícím dojmem i když tvrdých pasáží je tu požehnaně její atmosféra a nálada mi připomíná život který plyne se všemi svými radostmi i strastmi.