CD, klasická hudba, rok vydání 2012Třetí Smetanova opera Dalibor (1868) překvapila po slunné Prodané nevěstě chmurnou atmosférou pozdně gotického příběhu a neobyčejnou vášnivostí citu. Smetanovi nabídl libreto Josef Wenzig, který sice česky cítil, ale byl německy vychován a v německém jazyce psal.
Třetí Smetanova opera Dalibor (1868) překvapila po slunné Prodané nevěstě chmurnou atmosférou pozdně gotického příběhu a neobyčejnou vášnivostí citu. Smetanovi nabídl libreto Josef Wenzig, který sice česky cítil, ale byl německy vychován a v německém jazyce psal. Jeho text přeložil Ervín Špindler, aby mohl Smetana komponovat na verše v češtině.
Někdy se o Daliborovi v zahraniční muzikologickéliteratuře hovoří jako o českém "Fideliovi". Paralela se nabízí v přestrojení hlavní hrdinky do mužských šatů. Milada je však zcela jiného založení než věrně oddaná Leonora. Nejde zde o manželskou lásku, nýbrž o stravující vášeň, jíž proti své vůli a zdravému rozumu vzplane žena, poté co spatří muže netušeného vzrůstu, energických gest a neochvějného rozhodnutí pomstít smrt zabitého přítele.
Navíc Smetanova opera na rozdíl od Beethovenovy je cele prokomponovaná, scénické proměny jsou podloženy hudebními předěly a užívá příznačné motivy. Smetana započal svou kompoziční práci polovině dubna 1865 a na konci roku 1867 Dalibora dokončil. Premiéra se konala v Novoměstském divadle (dnešní Státní opera Praha) šestnáctého května 1868, kdy byly na nábřeží položeny základní kameny k Národnímu divadlu.