Už po staletí se v Japonsku k úpravě pitné vody užívá dřevěné uhlí Binchotan, známé svou schopností měkčit vodu, přidávat prospěšné minerály a absorbovat nežádoucí chutě a pachy (například chlór).
Aktivní dřevění uhlí Binchotan (někdy označované jako „bílé uhlí“) začal v 17.století v období Edo vyrábět Binchuya Chozaemon v Tanabe, v prefektuře Wakayama. Po vyjmutí z pece, kde bylo uhlí na…
Už po staletí se v Japonsku k úpravě pitné vody užívá dřevěné uhlí Binchotan, známé svou schopností měkčit vodu, přidávat prospěšné minerály a absorbovat nežádoucí chutě a pachy (například chlór).
Aktivní dřevění uhlí Binchotan (někdy označované jako „bílé uhlí“) začal v 17.století v období Edo vyrábět Binchuya Chozaemon v Tanabe, v prefektuře Wakayama. Po vyjmutí z pece, kde bylo uhlí na závěr procesu vystaveno teplotě až 1000°C, se jeho povrch pokrýval speciálním práškem ze směsi zeminy, písku a popela, který mu propůjčil charakteristickou bílou barvu. Tradičně vyráběný Binchotan je těžší než běžné dřevěné uhlí, má hladký pevný povrch a při nárazu kovově zvoní (používá se i při výrobě hudebních nástrojů).
Nahlásit
