Tvoří základní spojení mezi hráčem a bicím nástrojem. Slouží k rozeznění bubnů, činelů i melodických perkusí a přímo přenášejí dynamiku i techniku úderu do výsledného zvuku. Aby bylo náhradní páry kam uložit a měli jste je neustále po ruce pro případ zlomení, nezapomeňte svou soupravu vybavit praktickými držáky na paličky.

Typ úderníku

Nástrojů v perkusní rodině je celá řada a každý z nich vyžaduje pro své správné rozeznění specifický typ úderu.

• Paličky – Klasické celodřevěné modely, případně modely s nylonovou špičkou, určené pro běžné hraní na bicí soupravy.

• Metličky – Skládají se z rukojeti a svazku tenkých kovových nebo plastových drátků. Využívají se převážně v jazzu, blues a akustické hudbě pro jemný, šustivý zvuk a plynulé tahy po pískované bláně snare bubnu.

• Na basový buben – Masivní palice s velkou a těžkou hlavou. Slouží k silným a hlubokým úderům do velkých orchestrálních či pochodových bubnů.

• Na xylofon – Kratší modely s velmi tvrdou hlavičkou (často plastovou, gumovou či dřevěnou), které zajišťují jasný, ostrý a konkrétní tón při úderu do dřevěných kamenů xylofonu.

• Na tympán – Vyznačují se delší násadou a měkčí, obvykle plstěnou či flanelovou hlavou. Tympánům dodávají bohatý, kulatý a mohutně rezonující zvuk bez ostrého počátečního ataku.

• Na vibrafon – Paličky s hlavičkou pevně omotanou přízí (kordem). Zajišťují hřejivý a kultivovaný tón při kontaktu s kovovými kameny a jsou dostupné v různých stupních tvrdosti.

Velikost paliček

Základní značení paliček na bicí soupravu se historicky skládá z číslic a písmen, která udávají jejich tloušťku, hmotnost a účel. Tenčí a lehčí paličky 7A jsou oblíbené v jazzu a u hráčů, kteří vyžadují rychlost a jemnou artikulaci. Nejběžnější modely 5A představují univerzální střed, vhodný pro většinu žánrů od popu po běžný rock. Pro tvrdší hudební styly, jako je metal a hard rock, se používají silné a těžké modely 2B nebo 5B, které generují vysokou hlasitost a vydrží i velmi razantní údery. Méně běžné, ale stále vyhledávané velikosti, jako například 3A, pak nabízejí mírně odlišný kompromis v průměru a délce pro specifické herní preference.

Tvar špičky

Kromě velikosti je pro výsledný zvuk stěžejní i hlavička paličky, která určuje plochu dotyku s nástrojem.

• Oválná – Nejrozšířenější a velmi univerzální tvar. Produkuje plný, kulatý zvuk a umožňuje bubeníkovi měnit barvu tónu podle toho, pod jakým úhlem palička na činel nebo blánu dopadne.

• Kulatá – Poskytuje čistý, jasný a velmi konkrétní tón. Kontaktní plocha s blánou i činelem je velmi malá a zůstává stálá pod jakýmkoliv úhlem úderu.

• Žalud – Vyznačuje se větší kontaktní plochou se dřevem nebo kovem. Projevuje se hutnějším, bohatším a temnějším zvukem, což se dobře uplatňuje v rockových rytmech.

Materiály

Vlastnosti surovin určují životnost, odskok a celkový pocit ze hry.

• Materiál paliček – Výběr dřeva zásadně ovlivňuje celkovou hmotnost a odolnost. Velmi lehkou variantou je javor, který umožňuje použití rozměrově silnějších paliček bez nežádoucího nárůstu váhy, avšak při velmi razantní hře se rychleji opotřebuje. Standardem a nejčastěji voleným materiálem současnosti je ořech (hickory). Nabízí příznivý poměr mezi hustotou, hmotností a tvrdostí a zároveň dobře absorbuje nárazy, čímž šetří ruce hráče. Pro bubeníky s tvrdým úderem je určen dub, těžké a velmi tvrdé dřevo, které zajišťuje vysokou průraznost a dlouhou životnost.

• Materiál špičky – Vlastnosti hlavičky ovlivňují barvu zvuku při kontaktu s nástrojem. Tradiční volbou je dřevo, které poskytuje přirozený, teplý zvuk a plynulý odskok. Odolnou alternativou proti odštípnutí je nylon, jenž na činelech generuje jasnější a ostřejší tón. U orchestrálních palic, tympánů či melodických perkusí se pak využívá plsť a guma, což jsou materiály primárně určené pro měkčí úder a potlačení ostrého ataku samotné hlavičky.