Představují klíčový prvek aktivní požární ochrany budov a průmyslových objektů. Slouží k okamžitému zásahu a hašení požáru v jeho počáteční fázi ještě před příjezdem profesionálních hasičů, čímž zásadně chrání zdraví osob i majetek. Nejčastěji se setkáte s kompletně vybaveným provedením s hadicí (často tvarově stálou), které je okamžitě připraveno k rozvinutí a použití. U těchto systémů hraje zcela zásadní roli délka hadice (obvykle se pohybuje kolem 20 až 30 metrů), která definuje celkový akční rádius hydrantu a zajišťuje, že s proudem vody bezpečně dosáhnete do všech rizikových míst v daném požárním úseku.

Umístění skříně

Typ hydrantu Umístění a konstrukce odběrného místa se odvíjí od toho, zda je systém určen pro vnitřní prostory, nebo pro venkovní zásah profesionálů.

• Nástěnné hydrantové skříně – Instalují se přímo na zdivo nebo se esteticky zapouštějí do stavebních výklenků uvnitř chodeb, hal a garáží. Jsou snadno přístupné pro běžné uživatele budovy při prvotním hasebním zásahu. Vyčnívající povrchové modely však mohou v užších únikových cestách překážet, a proto se v takových případech volí právě prostorově úspornější zápustná montáž.

• Podzemní hydrantové skříně – Ochranné litinové boxy usazené pod úrovní terénu (často ve vozovkách nebo chodnících), které chrání napojení na venkovní vodovodní řad. Nevytvářejí na ulici žádnou fyzickou překážku, takže nebrání dopravě. K jejich zprovoznění a otevření poklopu postačí běžný hydrantový klíč (T-klíč), který je standardní součástí výbavy hasičských vozů. Pro čerpání větších objemů vody při rozsáhlejším zásahu pak hasiči využívají čerpací techniku.

• Hydrantové nástavce – Slouží jako přenosné armatury, které se nasazují právě na podzemní hydranty, aby z nich bylo možné nad úrovní země odebírat vodu a připojit hadice. Jsou nezbytnou součástí výbavy hasičských vozů pro čerpání vody na ulici, ale pro běžného civilistu při hašení vnitřku budovy nemají žádné uplatnění.

Jmenovitá světlost

Jmenovitá světlost (označovaná zkratkou DN) definuje vnitřní průměr hadice a potrubních prvků uvnitř skříně, což přímo ovlivňuje celkový průtok vody. V běžných administrativních, veřejných a obytných budovách s nižším požárním rizikem se nejčastěji využívají systémy s světlostí DN 25. Ty poskytují dostatečný hasicí výkon, ale po natlakování vodou se s nimi poměrně snadno manipuluje i netrénovaným osobám. Pro průmyslové provozy, rozlehlé sklady nebo prostory s vysokým požárním zatížením je naopak normami vyžadována vyšší světlost (například DN 33 nebo DN 52). Tyto systémy propustí za minutu výrazně větší objem vody, avšak naplněná hadice je podstatně těžší, hůře ohebná a zvládnutí zpětného rázu proudnice si žádá větší fyzickou sílu.

Typ dvířek

Přední strana skříně musí chránit vnitřní armaturu, ale zároveň umožnit rychlou orientaci v krizové situaci.

• Plná dvířka – Vyrobena nejčastěji z plného ocelového plechu, obvykle v signální červené nebo decentní bílé barvě. Poskytují vysokou mechanickou odolnost a velmi dobře chrání vnitřní vybavení před prachem, UV zářením či zvědavými pohledy. Znemožňují však vizuální kontrolu stavu hadice a proudnice bez předchozího stržení plomby a otevření skříně.

• Průhledná dvířka – Opatřena proskleným průzorem (z bezpečnostního skla či odolného plexiskla). Umožňují revizním technikům i běžným uživatelům okamžitě zkontrolovat, zda je hydrant plně vybavený a připravený k zásahu. Skleněná výplň je ale náchylnější k rozbití nebo poškrábání při neopatrné manipulaci s objemnými předměty v těsné blízkosti skříně.