Jejich úkolem je hlasitě či vizuálně upozornit na narušení střeženého prostoru, čímž plní odstrašující funkci vůči pachatelům a zároveň varují majitele či okolí. Tyto signalizační prvky reagují na povely, které jim předávají zabezpečovací ústředny a moduly. Ústředna spouští poplach na základě vyhodnocení informací z připojených detektorů, jako jsou pohybová čidla hlídající vnitřní prostory nebo ostatní čidla reagující na hrozby typu úniku plynu či rozbití okenní tabule.

Typ připojení

Způsob komunikace mezi sirénou a ústřednou ovlivňuje náročnost montáže a stabilitu celého systému.

• Bezdrátové sirény – Komunikují s centrálou prostřednictvím kódovaného rádiového signálu, což umožňuje velmi rychlou a čistou instalaci bez nutnosti sekat do zdí. Zajišťují vysokou flexibilitu při výběru umístění. Nevýhodou je nutnost pravidelné kontroly a občasné výměny napájecích baterií, případně mírné riziko rušení signálu v technicky velmi zarušeném prostředí.

• Drátové sirény – Připojují se k ústředně fyzicky pomocí kabelu, který zajišťuje stabilní přenos informací a zároveň trvalé napájení ze sítě (s vlastním záložním akumulátorem pro případ výpadku). Vynikají vysokou spolehlivostí a bezúdržbovým provozem. Jejich počáteční instalace je ovšem stavebně i časově náročnější a kabelové trasy je nutné plánovat ideálně již ve fázi hrubé stavby nebo rekonstrukce.

Jak mohou signalizovat?

Signalizační zařízení využívají k upozornění na nebezpečí různé smyslové vjemy.

• Akustické sirény – Vydávají pronikavý a velmi hlasitý zvuk (často pomocí piezoměniče), který má za cíl vyvolat u narušitele paniku a upozornit osoby v okolí. Vyznačují se nižší energetickou náročností. V hlučném průmyslovém prostředí nebo z větší dálky však může být obtížnější přesně lokalizovat, odkud zvuk vychází.

• Světelné sirény – Upozorňují na poplach pomocí intenzivního blikání výkonných LED diod nebo výbojek (majáku). Jsou vhodnou volbou do provozů s vysokou hladinou hluku nebo pro sluchově znevýhodněné osoby. Samotné světlo ale nemá na zloděje tak silný psychologický a odstrašující efekt jako fyzicky nepříjemný hluk.

• Světelné a akustické sirény – Kombinované modely, které při poplachu houkají i blikají zároveň. Představují vysoce účinné řešení, protože zvuk pachatele zneklidní a světlo jasně ukáže zasahující policii nebo sousedům, o který konkrétní objekt se jedná. Tento duální provoz si však žádá více energie, což může u čistě bateriových verzí mírně zkrátit celkovou dobu trvání poplachu.

Umístění sirény

Konstrukce sirény se zásadně liší podle toho, do jakých podmínek je určena.

• Venkovní sirény – Robustní zařízení s odolným krytem (vysoký stupeň IP), která spolehlivě odolávají dešti, mrazu i UV záření. Umisťují se vysoko na fasády budov, aby varovaly široké okolí a odradily zloděje už z dálky. Bývají vybaveny ochrannými prvky (tamper kontakty) proti stržení či zapěnění. Kvůli své velikosti a masivnějšímu provedení jsou však na domě poměrně nápadné.

• Vnitřní sirény – Kompaktní a designově uhlazené modely určené pro instalaci do obytných místností, chodeb nebo garáží. Jejich primárním cílem je dezorientovat pachatele uvnitř objektu nepříjemně vysokým akustickým tlakem a včas vzbudit spící majitele. Přes zavřená okna a silné zdi jsou ale venku slyšet podstatně méně než venkovní varianty.

Počet zvukových režimů

Tento parametr udává, kolika různými tóny nebo melodiemi dokáže siréna signalizovat události. Modely s více zvukovými režimy umožňují uživateli snadno sluchově rozlišit typ hrozby – například nastavit jeden specifický tón pro klasický poplach (narušení zlodějem), jiný pro požární poplach a odlišné, tlumenější pípnutí pro potvrzení zakódování a odkódování systému při odchodu z domu. Bohatší zvuková výbava zvyšuje informační hodnotu systému, ačkoli u jednodušších instalací může složitější nastavování tónů působit zbytečně komplikovaně.