Slouží k zajištění oběhu vody v bazénovém filtračním systému. Jejich hlavní výhodou je schopnost nasát vodu i z určité výšky nebo vzdálenosti, aniž by musela být čerpadla umístěna pod úrovní hladiny. Na rozdíl od tepelných čerpadel, která vodu ohřívají, samonasávací čerpadla pouze vodu přečerpávají – obvykle směrem do filtrace a zpět do bazénu. Často fungují v kombinaci s jinými zařízeními, jako je solinátor a další zařízení na úpravu vody. Při použití se solinátorem je třeba zvolit k tomu určené provedení, aby čerpadlo ustálo dlouhodobý korozivní účinek soli.

Které parametry jsou důležité?

• Výkon čerpadla – Ovlivňuje, kolik vody dokáže čerpadlo přečerpat. Běžná čerpadla pro domácí bazény mají výkon mezi 0,5–1,1 kW.

• Maximální průtok – Určuje, kolik vody čerpadlo přečerpá za hodinu. Při výběru se řídí podle objemu bazénu – ideálně by celé množství vody mělo projít filtrací za 4–6 hodin.

• Maximální tlak čerpadla – Značí, jaký protitlak v systému čerpadlo zvládne. Jde tedy o důležitý parametr při delším potrubí, větší výšce nebo při zapojení více zařízení do okruhu. Obvykle se pohybuje kolem 2,5–3,5 baru.

• Samonasávací schopnost – Je klíčová tam, kde čerpadlo není přímo pod hladinou – většina běžných modelů zvládne samonasát vodu z výšky 1–2 metry, některé i více, v závislosti na kvalitě a konstrukci.

• Kompatibilita s filtrací – Samonasávací čerpadla se obvykle spojují s pískovými nebo kartušovými filtracemi.