V jednotlivých zemích se liší tvarem i délkou. Čínské hůlky jsou delší a hranatější, japonské a korejské naopak kratší. Výběr těch správných hůlek závisí také především na materiálu. V asijské kuchyni se mohou kombinovat i s jinými příbory.

Země původu

• Čínské hůlky – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou nejdelší a často hranaté nebo kulaté, vyráběné převážně ze dřeva či bambusu. Jejich konec je obvykle tupý, což usnadňuje nabírání jídla ze společných mís.

• Japonské hůlky – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou kratší, tenčí a zakončené do špičky. Vyrábějí se hlavně ze dřeva a často mají drážky na konci, aby lépe držely menší kousky jídla, například ryby nebo sushi.

• Korejské hůlky – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou také kratší, ale na rozdíl od ostatních jsou ploché a kovové, nejčastěji z nerezové oceli. Mají vroubkovaný konec, který pomáhá uchopit kluzké pokrmy. Kovové provedení je pro Koreu typické a jedinečné.

Materiál jídelních hůlek

• Bambusové hůlky – Jsou lehké, ekologické a cenově dostupné. Často se používají jako jednorázové i opakovaně použitelné. Bambus je odolný vůči vysokým teplotám a nemá vlastní chuť ani vůni, což je při stolování výhodou.

• Dřevěné hůlky – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou oblíbené pro svou přírodní estetiku a příjemný pocit při držení. Povrch bývá lakovaný pro lepší odolnost vůči vlhkosti a kyselinám z jídla. Nedoporučuje se je mýt v myčce.

• Hůlky z nerezové oceli – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou vysoce odolné, hygienické a snadno se udržují. Nevstřebávají pachy ani chutě a lze je mýt v myčce. Jsou vhodné pro dlouhodobé používání.

• Porcelánové hůlky – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsou méně běžné, ale vynikají svým luxusním vzhledem a hladkým povrchem. Jsou křehčí než ostatní materiály, ale často se používají při slavnostních příležitostech nebo jako dárkové předměty.